Osteoporóza - příznaky, komplikace a léčba

Osteoporóza - příznaky, komplikace a léčba

Osteoporóza, lidově řečeno řídnutí kostí, řadíme k civilizačním onemocněním, její výskyt je častý, uvádí se 7-10% populace. Bývá označována jako tichá epidemie 21. století.

Co je osteoporóza

Osteoporóza je onemocnění metabolismu kostní tkáně. Dochází k úbytku a změně struktury kostí, snižuje se jejich pevnost a tím jsou náchylnější ke zlomeninám (frakturám). Onemocnění se vyvíjí pozvolna a pokud nejsou přítomny komplikace, může se na něj přijít náhodně například při RTG vyšetření.

Typy osteoporózy a její příčiny

• Idiopatická - příčina není známa
• Involuční (postmenopauzální a senilní) - souvisí s vyšším věkem a s procesem stárnutí
• Sekundární - související s jiným onemocněním (poruchy ledvin, nádorová onemocnění, poruchy vstřebávání vápníku, užívání některých léků)

Rizikové faktory

• Neovlivnitelné:
  • pohlaví (v období po menopauze převaha žen 3:1)
  • věk
  • genetické předpoklady
• Částečně ovlivnitelné:
  • strava
  • režimová opatření
  • onemocnění a jejich léčba - onemocnění gastrointestinálního traktu, zvýšené vylučování vápníku (kalcia), hormonální vlivy (např. nemoci štítné žlázy, příštítných tělísek, odstranění vaječníků před menopauzou), léčba kortikoidy, antacidy, heparinem, některými diuretiky a dalšími léky
• Ovlivnitelné:
  • příjem vápníku ve stravě
  • pohyb
  • nezdravé návyky a rizikové chování (alkohol, kofein, drogy, kouření)

Vyšetření a diagnostika

• Anamnestické údaje (výskyt v rodině, zlomenina po malém úrazu, onemocnění a léky související s rizikem osteoporózy, nadměrné požívání kávy, alkoholu a kouření).
• Fyzikální vyšetření - pozorujeme postoj, držení těla, dále vyšetření svalového tonu, síly, zkrácených svalů a rozsahu pohybů.
• Denzitometrické vyšetření - zjišťuje kostní denzitu, tedy "hustotu" kostní tkáně. Vyšetření se provádí denzitometrem a je podobné rentgenovému vyšetření. Používají se rentgenové paprsky o velmi nízké intenzitě.
• Laboratorní vyšetření - zejména hladiny vápníku, hořčíku a fosforu, dále pak různé markery (ukazatele) metabolismu kostí.
• Rentgenologické vyšetření - vyšetření zejména hrudní a bederní páteře, změny patrné až při významnějším úbytku kostní hmoty.
• CT - počítačová tomografie - vyšetřovaný si lehne na pohyblivý vyšetřovací stůl, který během vyšetření prochází snímacím prstencem. Pracuje na principu rentgenového záření a vytváří obrazy příčných řezů vyšetřované oblasti. Pro zjištění stavu kostní tkáně se využívá zejména hodnocení bederních obratlů a hlavice stehenní kosti.
• Kostní biopsie - dutou jehlou se odebere vzorek kostní tkáně k histologickému vyšetření (pod mikroskopem).
• USG - ultrasonografické vyšetření hodnotí kvalitu a strukturu kostí na principu ultrazvuku.

Komplikace řídnutí kostí

Prvotní potíže bývají spojené s bolestmi v oblasti bederní a hrudní páteře. Snižuje se výška obratlových těl, mění se jejich tvar a objevují se neurologické příznaky. Typickým obrazem bývá snížení tělesné výšky a shrbené držení těla (zvětšení hrudní kyfózy).

Mohou se objevit fraktury na typických místech jako jsou těla obratlů, krček stehenní kosti, krček pažní kosti, zápěstí. Přibližně třetina žen nad 65 let má kompresivní frakturu obratle (může být bezpříznaková).

Pro osteoporózu bývají typické i únavové zlomeniny např. záprstních (metatarsálních) kostí nohy.

Léčba a léky na osteoporózu

Zpravidla je cílem léčby zabránit dalšímu rozvoji (progresi) onemocnění a zmírnit bolesti a případně další potíže.

• Medikamentózní - hormonální substituční terapie, bisfosfonáty, kalcitonin, vápník, vitamin D, anabolické steroidy, parathormon
• Výživa - přísun vápníku a vitaminu D potravou, zejména v zimních měsících
• Pohyb
  • věku přiměřená tělesná zátěž (chůze, jízda na běžkách, cyklistika, plavání)
  • fyzioterapie
• Ortotika- ortézy se u pacientů s osteoporózou uplatňují ve dvou oblastech, kterými jsou:
  • Korekce shrbeného držení těla - ke korekci postury (držení) těla využíváme TLS ortézy (Thoraco-Lumbo-Sakrální ortézy pro podporu v oblasti od křížové kosti přes bederní a hrudní páteř), případně různé upomínací bandáže, které mají podpořit a stimulovat k aktivnímu napřímení a zlepšení držení těla.
  • Léčba a prevence patologických zlomenin - využívají se bederní pásy (prevence kompresivních fraktur bederní páteře), korzety a při léčbě proběhlých zlomenin fixační ortézy, například walkery.
  • Trupová ortéza poskytující funkční podporu v oblasti dolní hrudní a bederní páteře kombinovaná s upomínací bandáží pro zlepšení postavení a aktivní napřímení hrudní páteře.
  • Léčba patologických zlomenin u osteoporózy (sádrová fixace, korzety, walkery). 

Prevence osteoporózy

Řadu rizikových faktorů spojených s osteoporózou ovlivnit nelze (věk, pohlaví, genetika, ...), jiné však ano. Jedná se zejména o stravovací návyky a pohyb.

Jídelníček při osteoporóze

Dieta na osteoporózu by měla být bohatá na vápník, bílkoviny a vitamin D.

• Vápník - cílem je udržet tento minerál v kostní tkáni. Hlavními zdroji vápníku ve stravě je mléko a mléčné výrobky, brukvovitá zelenina (brokolice, zelí, květák, ředkvičky, kedluben), mák, minerální voda s obsahem vápníku. Je třeba si uvědomit, že například kyselé ovoce a vysoký příjem vlákniny snižuje vstřebávání tohoto minerálu. Potraviny bohaté na fosfor (obsahující kyselinu fosforečnou, tavidla - tavené sýry, emulgátory) dokonce vápník z kostní tkáně vyplavují.
• Bílkoviny - jsou významnou součástí kostní tkáně a dostatečný přísun bílkovin hraje spolu s vápníkem velkou roli pro zdravý vývoj kostí. Nedostatek bílkovin v potravě může mít vliv na snížení svalové hmoty a následné vyšší riziko pádů.
• Vitamin D - nebo spíše skupina vitaminů D je rozpustná v tucích a mimo jiné ovlivňuje metabolismus a vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů. Vyskytuje se v některých potravinách: mléko a mléčné výrobky, maso tučných ryb (losos, tuňák, makrela), vejce, hovězí játra. Dalším zdrojem vitaminu D je zejména v letních měsících jeho syntéza v pokožce vlivem oslunění.

Pohybové aktivity při osteoporóze

Pohyb spojený se zatěžováním kostí má pozitivní vliv na aktivitu kostních buněk, které během života neustále přetvářejí kostní trámčinu, aby byla odolnější proti působící zátěži. Mezi vhodné pohybové aktivity patří činnosti, kdy dochází k zatížení vlastní hmotností - běh, skoky, chůze, nordic walking. Aktivita by měla být prováděna pravidelně, ideálně denně.

U nemocných upoutaných na lůžko je významným prvkem vertikalizace - např. postavování u lůžka v chodítku, pokud je to možné.

Kondiční cvičení ovlivňuje celkový stav pohybového aparátu, mimo jiné má také vliv na udržení rovnováhy a má velký význam v prevenci pádů a vzniku následných patologických zlomenin.