Proleženiny: jak jim předejít a jaké antidekubitní pomůcky skutečně pomáhají

Proleženina může vzniknout nenápadněji a rychleji, než by se zdálo. Stačí několik hodin v jedné poloze a objeví se první známka proleženiny – zarudnutí pokožky. U imobilních pacientů jsou proleženiny jednou z nejzávažnějších ošetřovatelských komplikací, přesto jim ve většině případů lze předejít.

Klíč spočívá v kombinaci pravidelného polohování, správné výživy a vhodně zvolených antidekubitních pomůcek. Tento průvodce vám ukáže, co pomáhá – a jak se v nabídce pomůcek zorientovat.

Vedle pomůcek je zásadní:

• pravidelné polohování (každé 2 hodiny u zcela imobilních pacientů),
• správná výživa a hydratace (bílkoviny a vitamín C urychlují hojení pokožky),
• hygiena a péče o pokožku (suchá pokožka je odolnější; nevhodné je tření),
• vhodné oblečení a lůžkoviny (žádné záhyby, vlhkost co nejrychleji pryč).

Upozornění: Pokud vznikne proleženina 2. stupně nebo vyšší (hlubší poranění nebo ztráta pokožky) vyhledejte lékaře nebo zdravotní sestru. Hojení proleženin je odborná péče.

Proč proleženiny vznikají a kdo je nejvíce ohrožen?

Proleženina (dekubitus) vzniká, když tlak na tkáň přeruší nebo výrazně omezí přívod krve. Bez kyslíku a živin buňky začnou odumírat – zpočátku nepatrně, postupně hlouběji. Přidá-li se vlhkost (pot, moč) nebo třecí síly při přesunu pacienta, riziko výrazně narůstá.

Nejvíce jsou ohroženi:

• Imobilní nebo částečně imobilní pacienti – po cévní mozkové příhodě, operaci kyčle, u pokročilé demence.
• Osoby s poruchou citlivosti – nemohou vnímat varující bolest a signál k přepolohování.
• Senioři s křehkou pokožkou – pokožka s přibývajícím věkem ztrácí pružnost a odolnost.
• Pacienti se špatnou výživou nebo dehydratací.
• Osoby s inkontinencí – vlhké prostředí výrazně urychluje poškození pokožky.

Nejčastější místa vzniku proleženin: kost křížová (kostrč), paty, hýždě, lopatky, kotníky a lokty.

Nortonova škála – rychlé posouzení rizika

V ošetřovatelské praxi se k posouzení rizika vzniku proleženin používá tzv. Nortonova škála. Hodnotí fyzický stav, stav vědomí, aktivitu, mobilitu a inkontinenci. Součet bodů pod 14 signalizuje vysoké riziko a je důvodem k preventivním opatřením.

Antidekubitní pomůcky – přehled a jak vybrat

Antidekubitní matrace

Matrace je základem prevence. Správná antidekubitní matrace rozkládá tlak na velkou plochu, čímž snižuje maximální tlak v ohrožených místech.

Pasivní matrace: Pasivní antidekubitní matrace pomáhají rovnoměrně rozložit tlak na tělo a odlehčit nejvíce namáhaným místům. Díky různým konstrukcím a materiálům jsou vhodné pro různé potřeby pacientů. Jsou tiché a nevyžadují zdroj energie.

Aktivní matrace: Využívají kompresor, který střídá tlak v jednotlivých vzduchových komorách. Díky tomu pomáhají odlehčovat zatěžovaná místa při dlouhodobém ležení a snižují potřebu ručního polohování.

Klínové polštáře a polohovací pomůcky

Správná poloha těla je polovina úspěchu. Klínové a polohovací polštáře pomáhají tělo stabilizovat, rozložit tlak a odlehčit ohrožená místa.

Klínový polštář (ortopedický): Mírně naklání trup nebo podpírá dolní končetiny, čímž snižuje tlak na kost křížovou a hýždě.

Klín mezi kolena: Nezbytný po operaci kyčle nebo náhradě kloubu – zabraňuje nežádoucím pohybům a zároveň snižuje tlak na kost kyčelní. Vhodný je polštář mezi kolena po operaci kyčle.

Antidekubitní sedáky: Pro vozíčkáře nebo osoby, které tráví velkou část dne vsedě. Gelové nebo vzduchové sedáky výrazně snižují tlak na oblast hýždí a kostrče.

Polohovací postele

Elektricky nastavitelná polohovací postel umožňuje snadné polohování pacienta bez fyzické námahy pečovatele. Nastavení výšky, polohy zad a dolních končetin chrání jak pacienta, tak záda ošetřující osoby.

Polohovací postele Meyra: Elektrické nastavení, madlo pro usnadnění vstávání, různé stupně polohy pro optimální rozložení tlaku.

Příspěvek pojišťovny na antidekubitní pomůcky

Antidekubitní matrace i polohovací pomůcky mohou být hrazeny nebo částečně hrazeny zdravotní pojišťovnou. Podmínkou je vystavení ePoukazu od lékaře (praktický lékař nebo specialista) a splnění indikačních kritérií pojišťovny. Podrobnosti vám rádi sdělíme na naší pobočce nebo po telefonu.

Nejčastější chyby při prevenci proleženin

• Nedostatečně časté polohování: U zcela imobilních pacientů je třeba polohovat každé 2 hodiny, u částečně mobilních každé 3–4 hodiny.
• Podceňování vlhkosti: Mokrá nebo potící se pokožka se poškodí mnohonásobně rychleji.
• Tření při přesunu: Místo tahání pacienta po lůžku použijte pomůcky pro přesun – transportní podložky a pásy.
• Špatná matrace: Příliš měkká matrace „pohltí" pacienta a paradoxně zvyšuje tlak. Příliš tvrdá nezajistí rovnoměrné rozložení tlaku.

Jsme v tom s vámi

V MEYRA nabízíme kompletní sortiment antidekubitních pomůcek i odborné poradenství pro pečovatele i zdravotnický personál.

Odborné poradenství: Pomůžeme vám vybrat správnou matraci nebo polštář pro konkrétní situaci.

Půjčovna: Polohovací postel si půjčíte i krátkodobě.

Servis: Staráme se o vaše pomůcky dlouhodobě.

Závěrem: Proleženinám nelze zabránit vždy a za všech okolností – ale správnou péčí, pravidelným polohováním a vhodnou matrací lze riziko výrazně snížit. Pomůcky nejsou luxus; jsou součástí základní péče o imobilního pacienta.

Použité zdroje a další informace:

NZIP – Národní zdravotnický informační portál

Wikipedia – Dekubitus

Česká asociace sester

European Pressure Ulcer Advisory Panel (EPUAP)